Název projektu: Rekonstrukce administrativní budovy Panorama Airport Building a střechy Terminálu 1 Letiště Václava Havla
Adresa projektu: K letišti 1019/6, Ruzyně 161 00 Praha 6
Web projektu: https://www.prg.aero/kancelare
Developer / Investor: Letiště Praha a.s., K letišti 1019/6, Ruzyně 161 00 Praha 6
Architekt: ABM architekti s.r.o., Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1
Architekt interiérů: ABM architekti s.r.o., Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1
Projektant: RUBY Project Management s.r.o., Sokolovská 192/79. Karlín 186 00 Praha 8
Generální dodavatel: Společnost “Rekonstrukce Terminálu 1 BAK + Trigema” tvořená společnostmi BAK stavební společnost, a.s. a Trigema Building a.s.
Realitní kancelář (není povinné):
Jednalo se o komplexní rekonstrukci původní administrativní budovy o 6 nadzemních podlaží a dvou podzemních podlažích. Budova je integrální součástí Terminálu 1 Letiště Václava Havla.
V rámci rekonstrukce byl vyměněn lehký obvodový plášť (LOP) a plochý střešní plášť. Byla realizována střešní nástavba, umožňující komfortnější výstup na střechu a byly vyměněny výtahy. Všechny nenosné konstrukce byly vybourány až na betonový skelet, který byl podle potřeby sanován. Veškeré kontrukce PSV byly provedeny nově.
V rámci požární ochrany byly přeřešeny evakuační trasy.
Součástí prací byla i výměna plochého střešního pláště Terminálu 1 o výměře cca 9300 m, která probíhala v uzavřeném kontrolním pásmu kvůli přítomnosti azbestu.
Celá konstrukce proběhla za plného provozu Letiště Václava Havla.
Největší výzvou projektu byla nutnost provádět práce za plného provozu Letiště Václava Havla.
Druh stavby: Celková rekonstrukce
Zahájení stavby: 12/2023
Ukončení stavby: 2/2026
Kolaudace: 21.10.2025
Zastavěná plocha: 792
Celková prodejní plocha nemovitosti: 0
Celková plocha balkonů, teras, zahrádek: 0
Parkovací stání v objektu: 0
Parkovací stání mimo objekt: 0
Garážová stání: 0
Třída PENB: B
Environmentální a jiné specifikace (LEED, BREEAM, DGNB, SBToolCZ, WELL):
bez enviromentální certifikace
Použité environmentální technologie v projektu, které snižují dopad budovy/projektu na životní prostředí:
V budově je realizován systém efektivního řízení vnitřního prostředí – systém Smart Office – blíže viz. odstavec: Efektivní provoz technických systémů
Využití obnovitelných zdrojů v projektu (jako % podíl obnovitelné energie z celkové dodané):
Budova je připojena na stávající CZT s OZE ≤ 80%. Na budově není realizována žádná FVE ani TČ.
Popis technických systémů z hlediska jejich efektivního provozu (vytápění, chlazení, větrání, vlhčení, osvětlení):
V prostorách Letiště Praha byl poprvé do budovy integrován systém chytrého řízení budovy (systém Smart Office).
Budova je vybavena nuceným větráním, které zajišťuje centrální vzduchotechnická jednotka, řízená systémem MaR se zajištěním vzdáleného monitoringu a ovládání z centrálního dispečinku.
Centrální VZT zajišťuje výměnu upraveného vzduchu. Jednotlivé místnosti typu kancelář, zasedací místnost a lobby jsou vybaveny vlastními FCU jednotkami (fancoily) pro individuální úpravu mikroklimatu. Fancoily jsou napojeny na centrální rozvody tepla a chladu.
Fancoily v jednotlivých místnostech jsou ovládány lokálním řídícím systémem, do kterého jsou zapojeny kontakty větracích klapek na fasádě, které v případě manuálního otevření zastaví vyhřívání nebo chlazení místnosti. Na stěnách místností jsou osazeny ovládací panely s integrovanými čidly CO2 a čidly teploty. Panely slouží pro zobrazení aktuální teploty, požadované teploty a zobrazení měřené úrovně CO2. Ovládací panely umožňují uživateli manuálně a dočasně v předem naprogramovaném rozpětí změnit požadovanou teplotu.
Součástí chytrého řízení budovy je rovněž naprogramované ovládaní světel, doplněné čidly přítomnosti v jednotlivých místnostech. Úroveň osvětlení, tzv. scéna, je rovněž zobrazena na lokálním ovládacím panelu s možností dočasného manuálního uživatelského zásahu.
Dalším stavebním kamenem efektivního a chytrého ovládání budovy je rozřazení místností do třech typů podle využití časových plánů a podle účelu. Prvním typem jsou místnosti s časovým plánem a bez kalendáře. Tuto skupinu tvoří lobby a kanceláře. Druhým typem jsou místnosti s časovým plánem a s kalendářem. Tuto skupinu tvoří zasedací místnosti. Třetím typem jsou místnosti bez časového plánu a bez kalendáře a tvoří je ostatní místnosti, schodiště, toalety, koridory.
Systém lokálního ovládání mikroklimatu v kancelářích, lobby a v zasedacích místnostech umožnuje na jedné straně plně automatický provoz, ale současně dává jednotlivým uživatelům možnost manuálního zásahu, který má vždy dočasnou platnost.
Jaké obnovitelné zdroje se využívají?:
Budova je napojena na stávající letištní CZT s OZE ≤ 80%.
Uveďte počet plánovaných nájemců, zasmluvněné nájemce, velikost pronajaté plochy a dominantní odvětví/segment nájemců:
V podzemních podlažích se v rámci rekonstrukce vesměs neměnilo užívání. Byly pouze nově vytvořeny chráněné únikové cesty, menší zásahy se realizovaly v technických prostorách. První nadzemní podlaží tvoří převážně lobby, recepce a infocentrum se zázemím a sociální zázemí. Druhé, třetí a čtvrté nadzemní podlaží s pronajímatelnou plochou cca 1250 m2 je pronajímáno externím subjektům převážně z řad leteckých a handlingových společností. Páté a šesté nadzemní podlaží je využíváno jako interní kancelářské a technické zázemí.
Víceúčelový objekt (účel v % z celkové plochy: kanceláře / maloobchod / volný čas / veřejné plochy):
100 % kancelářský objekt
Technologické inovace (vybavení a standard):
Na budově nejsou žádné další zásadní technologické inovace kromě systému Smart Office viz odstavec: Efektivní provoz technických systémů
Název financující banky: –
Financováno pomocí Green bonds: Ne
Cena za m²: –
Celková investice do projektu (není povinné):
Projekt postaven na brownfieldu: Ano
Průměrná cena k datu přihlášení projektu za m² (prodej/pronájem): –