ORGANICA vyrostla na urbanisticky rozvolněné ploše bývalého brownfieldu, což umožnilo návrh svébytného solitéru. Jedná se o téměř čtvercový pozemek, který je na severní straně ohraničený budovou OC Fórum Nová Karolína, na jižní straně jej vymezuje linie severní fasády Trojhalí. Na východní straně pěší zóna vedoucí z náměstí Biskupa Bruna k Trojhalí, kde mezi budovou Organicy a pěší zónou vznikl příjemný park tvořený kruhovými zelenými plochami, které se propisují i do atria navrhované budovy. Na západní straně je pozemek ohraničený hlavní komunikací, a proto v tomto místě je umístěna technická fasáda budovy. Ve volných nárožích se budova vypíná zatím co ve středních částech pozemku stahuje dovnitř, tak aby mezi budovami vznikl příjemný prostor-park, výhled z kanceláří do zeleně.
Uvnitř budovy je navrženo kruhové centrální atrium, které slouží jako hlavní „křižovatka“. Přístupy do hlavních provozů budovy vedou hlavně z atria. Další pohyb po parteru je orientován též kolem skleněné fasády v atriu, umožňuje tak návštěvníkům a zaměstnancům budovy neustálý kontakt s exteriérem. Koncept objektu je postaven zejména v parteru na silném principu prolnutí exteriéru a interiéru. Tento princip je pak zopakován i na terase v 6NP, kde terasy porostlé bujnou zelení svými zálivy zabíhají do půdorysu a naklání fasády tak, aby byl v co největší míře výhled orientován právě do těchto ploch. Park na východní straně slouží jako příjemný pobytový prostor, zeleň umístěna v těchto dvou místech nabízí útočiště pro drobné ptactvo a hmyz. Organica je protkána slunečním svitem a prostupuje jí zeleň v mnoha formách.

Budova má jemně ustoupený parter vůči nadzemním částem, vytváří tak malé loubí pro partery orientované v této části budovy. Uprostřed této fasády je umístěný vstup do atria, do kterého Vás plynule navedou oblouková skla prosklené fasády. Vstup jemně svírá prostor, který s napětím odhalí velkolepé atrium.

Kontext poněkud drsného ostravského urbanismu je díky tomuto novému tvaru/hmotě decentně doplněn o jemnější křivky.

Typická podlaží, ve kterých se počítá s umístěním kancelářských prostorů mají minimalizovaná a v co největší míře do tmavých částí umístěna jádra obsahující výtahy, schodiště, šachty a společné toalety.
Výtahové loby má zakřivený tvar a je orientováno kolmo na fasády a umožňuje tak dennímu světlu proudit do výtahového lobby z obou stran, a při vstupu do kancelářských prostor, přímý kontakt s exteriérem.

V šesté podlaží je ustupující s obytnou terasou a výhledem na Lysou horu, Vítkovické železárny a panorama Ostravy. Na industriální vzhled přilehlého okolí reaguje i technologická terasa, na které jsou umístěna „střeva budovy“ vzduchotechnické jednotky, DA, větrání, fotovoltaické panely a v neposlední řadě hmyzí hotel.

Budova je od parteru po střechu prostoupena zelení, a to i na technologické střeše, kde je k odstínění vzduchotechnických jednotek použitý bambus. Prvky zeleně jsou v hojné míře aplikovány i v interiéru budovy, pomocí zelených stěn, zavěšených květníků, truhlíků a dělících nábytkových prvků vyskládaných pokojovými rostlinami.

Fasáda je zalamovaná inspirována industriálním ozubeným kolem, které vypadlo z těžebních věže a prorůstá zelní. Kratší část zubu je pevná a každý druhý modul je doplněn o otevíravou klapku, která umožňuje přístupu čerstvého vzduchu do budovy, delší část je prosklená, u budovy byl kladen velký důraz na transparentnost skel, byla použita speciální sklovina, které nezkresluje pohled z interiéru do exteriéru a při pohledu z exteriéru zřetelně ukazuje interiér budovy. Na římsy byl použitý nerezový plech s perforací, který odrazy slunečního světla umocní organický tvar budovy, a při pohybu kolem budovy se neustále proměňuje. Perforace dodává římsám vzdušnost a lehkost, vytváří jakýsi závoj.

V interiéru budovy jsou použité prvky pohledového betonu s odhalenými technologiemi, doplněné na exponovaných místech lamelami, které celý pohled do podhledu zjemňují. V prostorech kanceláří je použité velké množství skleněných příček, které umožňují průhledy několika místnostmi.
Prostorem interiéru běží dva hlavní koridory, které se v nejužších místech budovy sbíhají v jeden, v těchto místech dochází k jedinečnému okamžiku, kdy je kancelářské plocha prosvětlena denním světlem z obou stran, jak ze strany átria tak ze strany vnější fasády. Chodbový koridor má pevný podhled vytvářející v interiéru jemnou křivku a jaké si levitující plato po krajích olemované světelnou linkou, tento jemný hladký prvek je pak v ploše kanceláře doplněn o jaký si chaotický prvek podhledu, kde jsou svým způsobem nahodile rozmístěny akustické panely, technologie a svítidla, tyto dva principy pak vytváří vyvážený celek. Světlý interiér je doplněný prvky dřeva a velkým množstvím atypického nábytku, který pocitově odděluje jednotlivé prostory.